Úvod do techniky 1♠-2♠

JT54-62-Q853-A94 1♠-2♠/3♦-?

Partner zahájil 1♠, s listem JT54-62-Q853-A94 odpovídáte 2♠ a partner vás zaskočil hláškou 3♦. Co teď?

Existuje populární pravidlo: „Když nevíš, co dělat, pasuj,“ které mezi bridžisty rozšířili experti hrající bridž o peníze, kteří potřebovali navýšit své zisky. Sami se ho nikdy nedrželi a v případě pochybností vymysleli nějakou hlášku, která dala partnerovi příležitost znovu dražit a svůj úmysl vyjasnit. Naopak pas je v takovou chvíli konečné rozhodnutí, které nelze napravit. Pasovat tedy nebudeme.

Tato situace naštěstí není příliš komplikovaná. Logika tvrdí, že partner nemůže chtít hrát 3♦. Už jsme nalezli drahý fit. Není to nijak v rozporu ani se Zlatým pravidlem. Dražba nové barvy forsuje. Proč ale partner nevolí některou z očekávaných hlášek (pas, 3♠, 4♠)?

Prvním krokem je určit, kterou hlášku by zahajitel použil, kdyby byl omezen na ony tři výše uvedené. Určitě to není pas – chci-li hrát 2♠, nemám k pasu žádnou alternativu. Těžko by to byly 4♠ – chci-li hrát 4♠, alternativní cesta existuje, ale je zbytečné ji použít a prezentovat informace o svém listu soupeřům. Zbývá tedy poslední varianta – jediná z hlášek, která žádá partnera o pomoc s rozhodnutím je invitující hláška 3♠. 

Vysvětlení začíná být hmatatelné. Partner položil invit, ale invit rafinovanější, než je hláška 3♠. Zkusme tedy nejdřív vyřešit přehlednější situaci – jak reagovat, kdyby opravdu dražil 3♠. Zde opravdu zbývají jen dvě možnosti (pas a 4♠). Jak se mezi nimi rozhodnete? 

Klíčem ke správné reakci na invit je stanovit rozmezí, v němž si můj list představuje partner. Pak stačí zodpovědět otázku, zda máme minimum nebo maximum. Zde jsme slíbili 6-9 FB a čtyřlistý fit, takže aktuálních 7 FB je v dolní polovině rozmezí, které partner očekává. Invit 3♠ pasujeme.

V situaci z prvního odstavce se však zahajitel nespokojil s prostým dotazem na minimum/maximum. Neoznamoval svou boční barvu proto, aby nabídnul alternativní závazek. Je to vodítko k dynamickému ohodnocení našeho listu. Kárové figury se stávají důležitějšími, zatímco figury v trefech a srdcích jsou méně hodnotné. To platí převážně pro sekundární hodnoty (tj. nižší figury). Hodnota dámy kárové tak vystřelila nahoru, v srdcích si nemáme co znehodnotit, znehodnocení esa trefového je jen nepatrné (plní roli primární hodnoty). Na partnerovy 3♦ máme jasnou reakci – dražbu 4♠.

Kdyby partner invitoval hláškou 3♥, je zřejmé, že si nemáme co zhodnotit a stejně snadno se umíme rozhodnout pro dražbu 3♠. V případě výzvy hláškou 3♣ se možná v praxi najde nějaký optimista, který výzvu přijme, situace se však z našeho pohledu podobá reakci na obecný invit (síla esa neroste tak výrazně, navíc klesá hodnota dámy kárové), proto je správné invit také odmítnout hláškou 3♠.

Pro skutečně hraniční listy existuje elegantní řešení, tzv. zpětný invit. Na výzvu 3♣ můžeme 
zareagovat hláškou 3♦ ve významu: "Nejsem si jist (a mám lepší kára než srdce)."

  

  



Restart

Uplynulo hodně času od doby, kdy si John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwiche nechával k partii karet servírovat plátek soleného masa mezi dvěma tousty (a od doby, kdy se věta: „Číšníku, mohl byste mi prosím přinést to samé, co si objednal lord Sandwich?“ v zápalu hry zkrátila na jediné slovo. Gastronomie pokročila a pod jménem dvě staletí mrtvého lorda si můžete ze spousty možností vybrat třeba kuře s teplou slaninou, majonézou a hlávkovým salátem. Z whistu se vyvinul bridž a myšlenka na uzavření náplně mezi dva chleby se rozšířila z ochrany karet před mastnotou na techniku výměny informací v konstruktivní dražbě.

Tenhle blog je nadále o bridži. Nesoutěžíme s pastrami či BLT, Stejně jako Blue Team Club, Precision Club či Polish Club, i náš dražební systém je pojmenován po trefové barvě, neboť zahájení 1 tref je tváří systému, jakkoli tato tvář splývá s dnešním expertním mainstreamem (short club s transfery).

Kromě komplikovaného Sandwich Clubu je tu doma i Mini Sandwich Club pro širší veřejnost, které nestačí domluva: „Hrajeme Standard?“ a také základní kurs bridžové dražby pro veřejnost nejširší (až po veřejnost dosud nebridžovou).

Staré stránky sbridz.org skončily převážně v koši, ušetřeny zůstaly články s obecnou platností a také vše, co se vztahuje k Trefovému poháru 2017, který se doufám vrátí v příštím roce a pravděpodobně bude i nadále fungovat v dvouletém taktu. 

Plyšový bridž (1)

Plyšový bridž, to není žádná Bavlnka, v níž vaše nedokonalosti zůstanou skryty před dotěrnými pohledy zkušených hráčů. Když hrají bridž plyšová zvířátka, každá jejich hloupá akce může být zvěčněna přísným pozorovatelem, i kdyby za ní stály vlastnosti a slabosti, které jsou nám lidem zcela neznámé a cizí.

Při psaní blogu je snadné propadnout pocitu nedostatku zpětné vazby. Počet komentářů pod příspěvky či počet zobrazení jsou pouhá čísla, za nimiž se mohou skrývat nečekané příběhy. Zatímco Martínek ještě číst neumí a na kariéru bridžisty se připravuje kibicováním, armáda plyšových zvířátek, které velí, evidentně čte ráda. Když zvířátka zjistila, že počet aktivních bridžistů na Ústecku odpovídá jejich vlastní populaci, řekla si, že není důvod, proč by se nám nemohla vyrovnat. Nějaký balíček karet je u nás vždy po ruce.

Když jsem to zjistil, samozřejmě jsem jejich zápolení začal s nadšením sledovat. Největší naděje jsem vkládal do Médi. Mimo doyena smečky, černého kocoura Tomíčka, jehož bolavé klouby už touží hlavně po klidu, je Méďa nejstarším z plyšáků, což podtrhuje jeho přirozený sklon k vůdcovství. Tím, že jsem propásl samý začátek fungování Plyšového BK, jsem možná nezvratně přišel o možnost postrčit jeho kariéru správným směrem. Sebevědomí píše velké příběhy, a to nejen na straně vítězů.

Hluk z ložnice, který patří k období losování partnerů, se opět ztišil a Méďa zahájil licitaci jedním bez trumfů. Pandička pasovala a Krokodýl zaúpěl: „My jsme si ani neřekli, jaký hrajeme bez.“ Méďa se už nadechoval, ale zachoval se hráčsky a udržel jazyk za zuby. V podobných společnostech, kde počet užívaných licitačních systémů překračuje počet hráčů, je pozdní domlouvání systému neřestí, která je všeobecně tolerována. Přesto je vhodné, aby impuls k dodatečné domluvě přišel od soupeřů. Do pokračujícího Krokodýlova vnitřního monologu, který dírou mezi zuby unikal do veřejného prostoru, vstoupila Koalka s přímou otázkou: „Jaký je to teda bez?“

Ta slova zapůsobila, jako když šavle odstraní zátku z šampaňského. „Tohle je spíš slabý bez,“ vyhrkl Méďa.

„Význam hlášek vysvětluje partner hráče, který hlášku použil“, ozvalo se z nečekaného směru. Čenda moc dobře věděl, že kibicům není dovoleno vstupovat do konverzace bez vyzvání, ale ani on se nedovedl udržet. Čenda je ajznboňák. Logo Českých drah má vyšité na pravé zadní noze a ona dvě písmena mu dala jméno jen několik minut poté, co rozšířil řady plyšové rodiny. Zatímco ostatním zvířátkům je vlastní chovat se na základě pudů, příslušník modré armády má vytříbený smysl pro dodržování řádů a pravidel, čímž si mnoho sympatií u ostatních nezískává. Když se k tomu přidá jeho prořízlá pusa, není divu, že se záhy objevila teorie o tom, že má i příjmení, na které odkazuje monogram na jeho noze. Nedovolím si jej zde uvést, neboť s touto verzí Čeněk Nebil spokojen.

Ani já ten názor nesdílím. Čenda si byl dobře vědom, že strohé vyjádření: „12-14,“ by bylo v rámci okolností únosnou odchylkou od turnajových zvyklostí. Byla to slova „tohle“ a „spíš“, která spolu s lehce neobvyklou intonací probudila podezření, že Méďa popisuje svůj konkrétní list, nikoli systém, jehož užití ve dvojici s Krokodýlem v dobré víře mlčky předpokládal.

Olej nalitý do ohně však nevzplál a odvážný Čendův vstup do děje nevyvolal konflikt. Krokodýl zapasoval a stejně učinila na posledním místě plně informovaná Koalka. Méďa se už před výnosem ošíval, jako by byl přesvědčen o partnerově selhání, a když se na stůl vyložilo ♠A4 ♥863 ♦K972 ♣A843, svolal všechny přítomné slovy: „Schválně se pojďte podívat, co byste s tím řekli?“

Pravděpodobně měl na mysli hlášku 3NT, protože jak přibývaly další a další názory v bitvě mezi pasem a invitem 2NT, zřetelně ztrácel o debatu zájem. Ta se přesunula mezi diváky a hráči se věnovali výhradně bitvě o každý zdvih, která skončila poměrem 8-5.

„Jeden pád,“ ohlásil Méďa konečné skóre.

Poté, co byl obránci upozorněn, že sehrával závazek 1NT, dalo se v jeho tváři vyčíst spíše zklamání z neblahých důsledků pro post mortem rozbor licitace, než radost z neočekávaně nabytých 120 bodů. Jelikož oba tábory diváků byly vyrovnané a osud partie závisel stejně jako osudy lidských zákonů na momentální docházce poslanců, pokusil se Méďa posunout diskuzi razantně kupředu: „Já mám přece kartu, se kterou vůbec nechci hrát 1NT.“

„To se nabízí snadné řešení – stačí zahájit 1NT,“ pronesl klidným hlasem Čenda a chobot zkroutil tak, aby překryl cukající koutky úst.

Méďa byl příliš zabrán do své věci, než aby postřehl impertinenci, a jal se doložit svou tezi vyložením listu na stůl: ♠T865 ♥AKQ ♦JT9 ♣ KQ7

To Čenda nijak nekomentoval, protože mu mozek běžel na plné obrátky. Tohle má být slabý bez? Jestli ano, jeho předchozí podezření bylo liché a Čenda se za něj v duchu omlouval. Nebo snad zapomněl starý pardál Méďa, že systémy s beztrumfovým otevřením v zóně 12-14 byly v této společnosti běžnou praxí? Pak by měl opravdu „spíš“ slabý „silný bez“.

Ostatní řešili nahlas přízemnější problémy. Jeden tábor se rozčiloval, jak má Krokodýl čekat 15 bodů, když je zahájení definováno jako 12-14, druhý marně hledal malý třílist, kterým se Méďa zaklínal, když své 4333 prodával jako list pro barevný závazek. Jelikož oba tábory byly stejně silné, Méďa operativně vystoupil z role grilovaného premiéra a ukryl se v roli moderátora, který utne překřikování dvou oponentů tím, že pustí další příspěvek, v tomto případě pak rozdání. V něm Krokodýl i Méďa znovu dostali silný list, oba byly vhodné pro zahájení. Po úvodním pasu Pandičky byl dříve na řadě Krokodýl a zahájil jedním pikem. Méďa odpověděl dvěma káry. Krokodýl znovu prohlédnul svůj list a nemaje ničeho pozitivního nad rámec zahájení zapasoval. Vzhledem k pouhým sedmi trumfům na lince vzal Méďa 10 zdvihů, a jelikož závazek splnil, aniž by překročil hranici trapnosti +150 , nenašel se nikdo, kdo by cítil potřebu se nad touto partií pozastavit.

Aktivní linka je aktivní linka a tak v dalším rozdání po Krokodýlově zahájení jedním pikem skočil Méďa na tři srdce, čímž vyvolal u nervózního partnera záchvat nerozhodnosti. Po velkém přemýšlení Krokodýl konečně odolal pokušení opět vše vyřešit definitivně kartičkou, která mu jde k pleti. a místo pasu vytáhnul 3NT. Zřetelná nelibost nad průběhem dražby se tím přesunula na druhou stranu stolu, kde tentokrát zapasoval Méďa. Celé rozdání vypadalo takto:

20180704 Plysovy bridz H1

Nebyl to zrovna výnosový problém a po stažení čtyř kár byl osud hlavního hráče zpečetěn. Netrpělivý Méďa již v průběhu sehrávky odhalil, že 3NT nebyl vhodně zvolený závazek a začal se na partnerovi dožadovat příležitosti sehrávat 4♥. Když bylo dílo dokonáno, Krokodýl vycenil všech svých 13 karet a 12 zubů. Srdce leželo na stole jediné a každý kromě Médi by měl při pohledu na bílou klaviaturu to svoje až v kalhotách.

„Proč nehrajeme srdce? S tímhle bych vytrumfoval, a pak už by to bylo snadné,“ mával svými srdcovými figurami Méďa. Jeho autorita ve skupině byla znát nejen z toho, že nikdo nahlas nepoukázal na to, kdo zapasoval 3NT, ale i z toho, že na čtvrtou dámu za impasem upozorňovala jen tichá šeptanda.

„No tak tu dámu odevzdám a zbytek už půjde,“ odbyl Méďa námitky, které se slily do slyšitelné hlasitosti. „On si řekne 3NT a nedrží kára,“ pronesl se spokojeným výrazem plyšáka, který vyhrál dražbu tím, že CHO zahnal skokem na tři srdce do kouta.

(LHO = left-hand opponent; RHO = right-hand opponent; CHO = central-hand opponent)

„Srdcí máte sedm, ale piků máte osm, proč byste měli hrát srdce, když můžete hrát piky,“ zeptal se s dětskou nevinností Martínek. Mezi plyšáky to zašumělo, jak všichni horečně počítali.

„Jestli je těch piků osm, mají se hrát piky. Jenže co bylo v té dražbě špatně? Kdo mohl přijít na to, že je piků na lince osm?“ Po Tomíkově úvaze se naopak rozhostilo ticho, protože každý rozuměl tomu, že je otázka dobře položená, nikdo však ještě neznal odpověď.

První se ozvala Koalka: „To přeci Méďa věděl celou dobu, zahájení jeden pik slibuje čtyřlist. On sám čtyři piky má, takže jemu to musí být jasné od začátku.“

Větší hloupost zřejmě nikdy Méďa neslyšel: „Vím sice o čtyřlistu, ale ne o takovémhle,“ ukázal na eso a krále gestem, kterým je měnil v bezcenný prach, jakkoli jádro sdělení bylo vlastně opačné.

Koalka by ráda namítla, že proti čtyřem malým pikům odevzdá v pikovém závazku eso a krále, zatímco v srdcovém závazku odevzdá v pikách eso a krále. Než si svůj proslov v hlavě urovnala, bylo už pozdě, protože ze známého směru přiletěla chladná kulka: „Zrovna ty bys v životě na čtvrtou desítku jedním pikem nezahájil,“ připomněl Méďovi patnáct minut starý hřích Čenda.

Hozená rukavice opět nastolila ticho, do něhož se Krokodýl, v němž se celou tu dobu hromadila pára, nebohému Méďovi nahlas zasmál. „Když zahajuješ takovouhle kartu, neměl jsi ten 1NT náhodou rovnou dorazit do tří,“ hodil řečnickou otázku Čenda novým směrem.

Začínám chápat Čendův problém. Kromě prořízlé pusy má i sloní paměť.

 

 

 

Sandwich Puppet

Sendvič je pokrm tvořený dvěma plátky chleba, které svírají libovolnou náplň. John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwich, si prý v 18. století nechal servírovat plátky masa mezi dvěma chleby proto, aby nemusel přerušovat karetní hru. Zcela jistě to nebyl bridž, který se jako samostatná hra objevil na přelomu 19. a 20. století.

Puppet je anglický výraz pro loutku, figurku připomínající člověka, jejíž chování má v rukou člověk, který je zpravidla ukryt pozorovateli.

Jakkoli je historka o lordu Sandwichovi u bridžového stolu přibarvená, jistě není od věci po něm pojmenovat nejen taktickou situaci (Sandwich overcall – zásah do dražby po zahájení LHO, pasu partnera a odpovědi RHO), či konvenci, kterou lze v dotyčné situaci použít (název Sandwich No Trump nesouvisí vlastním významem konvence ukazující nedražené barvy), ale konečně už i konvenci, která svou vnitřní architekturou odkáže na šťavnatou náplň, která se skrývá mezi plátkem chleba dole a plátkem chleba nahoře.

Výraz Puppet již bridžová dražba používá pro forsující hlášku, která partnera nutí použít relé (nejnižší legální hlášku). Použití této techniky je vhodné zejména při velké informační asymetrii mezi partnery. Měl-li jeden (zpravidla zahajitel) již příležitost svůj list dobře popsat, zatímco druhý (zpravidla odpovídající) je v situaci, kdy může mít velmi široké spektrum listů, šetří tento přístup dražební prostor druhého na úkor (méně cenného) prostoru prvního. Vlastně se jedná o standardní ekonomickou dražbu – má-li první hráč list, který není třeba dále popisovat, drží dražbu nízko levnou hláškou. Technika Puppet udělá navíc jen to, že (ve vhodných, předem definovaných situacích) označí jako: „Netřeba popisovat“ sto procent možných listů dotyčného. V praxi spíše něco jako 95 % – s výjimečnými listy lze po dohodě Puppet i prolomit, podobně jako u příbuzné techniky transferů (ty se liší od Puppetu tím, že předávají informaci  – zpravidla o barvě – zatímco Puppet je pouze přípravou na možný přenos informace v dalším kole dražby).

Konvence Sandwich Puppet byla popsána již v systému Wspolny Jezyk 2010 pod názvem Tani transfer. Hodí se nejen do Polského trefu, ale i do jiných přirozených systémů, proto jsem ji pod názvem Laciný transfer testoval. Jelikož se nejedná o transfer, ale Puppet, neobstojí prostý překlad před naším informovaným publikem, proto volím název přesnější, který je popisný nikoli vůči situaci (použití nejlevnější volné hlášky), ale směrem k významu hlášky – použití Puppetu spojuje v jedné hlášce bezcenné listy (dolní plátek chleba) s listy nečekaně silnými (horní plátek chleba), zatímco pro zbytek (šťavnatá náplň mezi nimi) je vyhrazen celý zbylý licitační prostor.

Zde by mohl příspěvek klidně končit, protože je už dost dlouhý, ale bylo by smutné vůbec netušit, kde že se Sandwich Puppet objeví. Jako ilustraci tedy dodávám popis jeho předchůdce – Gadżet Gawrysia z WJ2005. Zobecněním této myšlenky (pocházející z USA, nikoli přímo od Piotra Gawryse) vznikl Tani transfer.

1♦-1♠/2♣-?

2♦ = slabá oprava do kár

2♥ (nejlevnější volná hláška) = Puppet na 2♠ (viz níže)

2♠ (v přirozené dražbě slabé opakování piků) = přirozené a pasovatelné, ale nově konstruktivní

S listy, kdy chceme, aby partner 2♠ pasoval, použijeme Puppet 2♥ a zapasujeme (téměř) povinnou odpověď 2♠. Druhým typem listu je libovolný manšforsing, kdy po odpovědi 2♠ pokračujeme v naturálním popisu listu. Tím se eliminuje potřeba definovat (nepřirozeně) některé skoky v dražené barvě jako forsující – přímo dražíme neforsující leč konstruktivní listy, přes Puppet dražíme FG.

Toto je běžné využití Puppetu (plánuju zapasovat odpověď nebo dál dražím), které je známé např. z Two-way Checkbacku (hláška 2♣), který u nás zdomácněl pod jménem „x-y-NT“ (opět jméno, které označuje KDE, nikoli JAK, konvence funguje). Nevýhodou je, že se hráč musí naučit konvenci, kterou použije na jediném místě, a to ještě na takovém, k němuž existují zástupy podobných sekvencí, s nimiž si lze novou konvenci splést (proč to neplatí i pro „1♥-1♠/2♣-?“ nebo „1♦-1♥/2♣-?“?). To je vstupenka do muzea odložených konvencí, kam by Gadżet Gawrysia patřil, nebýt zobecnění, které přišlo v příští verzi Polského trefu.

 

 

Pearson pro Adama

Myslím, že je na čase učinit z tohoto blogu, který je dosud nudnou hlásnou troubou lokálních záležitostí severočeského bridže, čtení atraktivnější pro širší bridžovou veřejnost. Jelikož jsem zrovna četl článek Adama Kubici o rozdáních vygenerovaných pro pražské a celostátní soutěže, mohu klidně začít oborem, který jsem formálně vystudoval (a povídání o dražební teorii nechat na později).

Za dekádu v pokerovém prostředí jsem slyšel všechny existující historky o smůle, takže mé obvyklé řešení když slyším, že jsou divná rozdání (mám pasivní linku; mám třikrát za sebou trumfy 4-1; zasáhnu soupeřům do Two-over-one a najdu partnera s nullblatem), je politovat dotyčného hned po první větě a v případě pokračování monologu se vymluvit na intoleranci laktózy a zamknout se v kabince. Pro kolegy bez potravinových omezení bych alternativně doporučil publikovat statistický test i se srozumitelným a důvěryhodným závěrem. Třetí cestu (nahodit čísla a nechat prostor konspirátorům, aby zjistili, proč je nikdo neinterpretuje) považuji za chybnou. Jelikož však Adam v textu přiznal, že něco nedělá proto, že to jiný umí lépe (to se mi u bridže stalo naposled někdy před třemi lety), před čímž smekám, považuji za čestné věnovat jeho záležitosti trochu úsilí.

Zkoumání rozloh sice není jediná cesta, jak ověřit regulérnost rozdělení (můžeme třeba sledovat, zda chodí dáma za klukem či před ním), ale pracujme s dodanými daty rukou statistika.

Statistici mají rádi nezávislé veličiny. Rozloha Severu v rozdání 1 je nezávislá s rozlohou Severu/Východu v rozdání 2, avšak neplatí, že rozloha Severu v rozdání 1 je nezávislá s rozlohou Východu v rozdání 1. Opakem NENÍ tvrzení, že na sobě závisí. Jen se ovlivňují. Má-li Sever 8-5-0-0, je zřejmé, že pravděpodobnost pravidelné rozlohy na Východě je nižší. Kromě intuitivní zkušenosti, že jsou partie normální a partie gulášové (intuice často klame), se lze zamyslet nad tím, jak vypadají listy, které rozdáme náhodně mezi tři hráče z balíčku, z nějž jsme před tím odstranili osm piků a pět kár (tak to ve skutečnosti funguje).

Proto se vyhneme sčítání čtyř dodaných sloupců a vybereme si jeden z nich, který otestujeme. Já jsem Východočech, proto jsem vybral kolonku East. Ostatní statistici mohou volit jinou kolonku, všichni ovšem varují před postupem, kdy zkusíme všechny čtyři a snažíme se výsledky interpretovat jaksi najednou (nejsou to vzájemně nezávislá data).

Co tedy testujeme. Máme rozhodčího, který hází kuličky do 39 bedniček. Bednička číslo 1 nese nápis: „Východ má rozlohu 4-4-3-2,“ bednička 39 má nápis: „Východ má rozlohu 13-0-0-0.“ Nikdo netvrdí, že jsou bedničky stejně velké, nebo že jsou rozestaveny tak, aby měly všechny stejnou šanci na zásah. Naopak očekáváme, že chytrý program rozestavěl bedničky tak, že rozhodčí, který se drží pokynů výrobce, trefí každou bedničku dlouhodobě se správnou pravděpodobností (sloupec „exp“).

Co se může stát špatně? Kromě špatně napsaného programu může zákeřný rozhodčí schválně mířit jinam, nebo na konci kuličky přendávat z krabice do krabice podle své vůle. Prožil-li si roli MUDr. Šafránka, kterému OÚNZ vyčítá příliš vysokou míru prevence, může si zkusit vycucat z prstu ten celostátní průměr. Primárně tedy kontrolujeme, zda se naházené kuličky příliš neliší od očekávaných výsledků, ale po očku koukneme i na to, jestli se nepodobají až moc.

Detaily Pearsonova testu dobré shody jsou nudné, jen je třeba poznamenat, že vyžaduje, abychom v každé bedničce očekávali alespoň 5 kuliček, proto sloučíme posledních čtrnáct krabiček do jedné. Nad rozlohou 6-6-1-0 přivřeme oči (po 6882 hodech čekáme 4,955 kuličky) a necháme ji existovat samostatně, od 8-4-1-0 po 13-0-0-0 máme jedinou krabičku, což jistě nevadí čtenáři, který laskavě uzná, že všechny obsažené rozlohy jsou dostatečně zákeřné.

Hodnota chí-kvadrát statistiky pro listy Východu je 34,570. Tuto hodnotu srovnáme s hodnotou pro 25 stupňů volnosti na nejběžnější hladině významnosti 0,05 – ta činí 37,652. Hypotézu, že data pochází z multinomického rozdělení s parametry odpovídajícím náhodnému rozdání karet nelze na hladině 0,05 zamítnout. V následujících odstavcích se to pokusím převést do srozumitelné řeči.

Teď když většina čtenářů odpadla – p-hodnota je 0,0963. Kdybychom se nebáli křivého obvinění nevinného a stanovili si volnější hladinu významnosti 0,10, znamenalo by to již zamítnutí hypotézy (tvrdili bychom, že se s rozdáními manipulovalo, a byli bychom si vědomi, že je šance 10 %, že tomu tak nebylo), tudíž nemá cenu ztrácet čas s druhou otázkou: „Nejsou data příliš načesaná?“ Evidentně nejsou.

Samozřejmě, ač jsem před tím výše varoval, cvičně jsem tam hodil data pro ostatní světové strany. Tam jsou p-hodnoty výrazně vyšší – 0,5171 (W), 0,7625 (N) a 0,7110 (S) – což znamená, že o dobré shodě s naším očekáváním není nejmenší pochyb. Adam asi uhodnul, že se na data podívá někdo z Východu a nastrčil tam ty nejlepší kousky (rozevláté, ale ještě v normě). Podle ostatních světových stran byla rozdání 2017/18 těžká nuda (ale neatakujeme p-hodnoty blízké jedničce, jak by se stalo v případě, že by očekávané a pozorované četnosti byly úplně shodné – tedy nelze podezřívat, že jsou data učesaná).

Pokud si jako cvičení chcete aplikovat Pearsonův test na počet šiken/singlů/dublů, zapomeňte na to. Kromě vazeb mezi listy hráčů ve stejném rozdání jsme tam zatáhli i vazby mezi různými barvami v jednom listě, takže na tahle čísla si netroufnu.

Slíbil jsem závěr: Věda říká, že jsou rozdání (přesněji: prezentovaná data) v pořádku.

Finále Trefového poháru

Po svátku státním přišel svátek bridžový. Ve dnech 18.-19. listopadu se v Havířově konalo finále Trefového poháru. Hostující tým BK Máj České Budějovice, jehož těžký los v prvním kole byl vyvážen semifinálovým postupem bez boje přijel v sestavě Píša-Pulkrab, Kyptová-Humpál, Maňák-Täuber. Domácí, kteří neztratili na cestě do finále ani set, přistoupili k finálovému zápasu opravdu týmově. Za BS Havířov nastoupilo 11 různých hráčů. Ostatně, finále přineslo nejdelší zápas celého průběhu soutěže.

Po prvních dvou setech, které s velkou převahu vyhráli domácí, by se v jiných soutěžích už možná mluvilo o předčasném ukončení zápasu. Pohodlné vítězství ve třetím setu vrátilo budějovický tým do hry. Další dva sety přinesly vyrovnané výsledky, ale stačily hostům k tomu, aby na svou stranu strhli vedení v zápase a velký obrat dokončilo jasné vítězství v šestém setu.

Je tedy čas poděkovat všem osmi zúčastněným týmům za účast v průkopnickém ročníku. Nyní nás čeká vyhodnocení ohlasů, budou-li pozitivní, budeme se u stolů setkávat zase v roce 2018. Definitivní tečku za ročníkem 2017 však udělá až rozdělení cenového fondu turnaje, které v nejbližších dnech provede komise určená propozicemi turnaje.

(1701) BS Havířov 2-4 BK Máj

Zápis z utkání 1701

Kompletní zápisové lístky a diagramy rozdání 1 2 3 4 5 6

Celkové pořadí Trefového poháru 2017

  1. BK Máj (České Budějovice)
  2. BS Havířov
  3. BK Trutnov, BK Herold Ostrava

5. Severočeský BK, BK Chaos Bridge (Praha), Dolní Poustevna (SBK), Výběr Ústecka (SBK)

 

Semifinále Trefového poháru

První ročník Trefového poháru již zná oba finalisty. Týmu BK Máj z Českých Budějovic vzdal tým BK Herold Ostrava bez boje pro nešťastnou kumulaci osobních důvodů u většího počtu členů základního kádru. Hrálo se tak pouze v Trutnově, kam zavítal tým BS Havířov. O průběhu zápasu, jehož skóre 4:0 může být trochu matoucí, referoval domácí Josef Horáček. Ač je text stručný, zatím se jedná o nejvýraznější příspěvek k propagaci turnaje, který je pořadateli znám, což přiblížilo Trutnov k finanční ceně pro nejaktivnější propagaci (či alespoň k jednomu hlasu při hlasování dle propozic TP).


Dne 28.10.2017 bylo v Trutnově v Hostinci u Kopeckých odehráno semifinále

Trefového poháru mezi týmy Trutnova a Havířova ( U26). Vítězství získali dle
očekávání hráči Havířova a to v poměru   4 : 0.

 

            ___________________________________________________
           !         Set         !      Trutnov          !         Havířov       !
           !           1.          !            24             !             27            !
           !           2.          !             14            !             46            !
           !           3.          !             31            !             39            !
           !          4.           !               6             !             59            !
           !______________!_________________!__________________!
Jak je vidět z tabulky hráči Trutnova kladli odpor jen v prvním a třetím setu.
Ve třetím setu byli dokonce blízko vítězství. V rozdání číslo 10 byl velký slem.
Hráči Havířova správně vylicitovali a splnili 7♣ , za 2140 . Hráči Trutnova
si za trumfy vybrali kára. 7♦ bohužel splnit nešlo, padají 3x , za -300 .
Rozdíl  2440 je za 20 IMP.  Blahopřejeme Havířovu k postupu do finále
Trefového poháru.                                                                      Zpracoval :  Horáček

 

(1703) BK Trutnov 0-4 BS Havířov

Zápis o utkání (TBA)

(1702) BK Máj walkover (vs. BK Herold Ostrava)

 

 

Oba finalisté se již dohodli na termínu finále, které začne na havířovské půdě 18.11. ve 14:00.

 

 

Na VC Ústí nad Labem zářili junioři

První ročník Velké ceny Ústí nad Labem přivedl do Dubic 29 párů včetně tříčlenné výpravy z Lipska. Od prvních okamžiků se na čele turnaje usadil juniorský reprezentant Erik Klemš s nedávným juniorem Frantou Králíkem. Po famózním prvním kole vyhráli kvalifikaci se ztenčeným náskokem půl procenta před manželi Bahníkovými. Ti však ve finálovém kole, které prvních deset párů hrálo systémem každý s každým, zapsali nejhorší výsledek a propadli se na páté místo. Lehce podprůměrný výsledek vítězů kvalifikace však stačil jen na uhájení bronzového místa před párem Erdeová – Nulíček, který se do finále A protlačil o setinu procenta. Na druhé místo se posunul juniorsko-dorostenecký pár Adam Janas – Zdeněk Tomis z Havířova a nejlepší finálové skóre Pavly Svobodové a Luboše Spálovského stačilo pražskému páru na vítězství s celkovým zápisem těsně nad šedesáti procenty.

I ve finále B zvítězil pár s nejlepším skóre ze závěrečného kola, východočeští Horáček – Baláš. Na věcné ceny věnované Rodinným vinařstvím Mikulenkovi a Pivovarem Na Rychtě pak dosáhly i českobudějovické smolařky kvalifikace Čermáková-Täuberová, které od finále A dělila již zmíněná setina procenta.

S prázdnou z finále A odešel jediný pár, neboť standardních sedm cen doplnily z osmého a devátého místa speciální ceny pro pár obsahující juniora a seniora. Hráči domácího klubu se do finále A nedostali, takže tento speciál bralo celkové patnácté místo Lucky Jelínkové s pražským Zdeňkem Laštovičkou. Nejníže viselo sladké ovoce v neobvyklé kategorii – na Facebookové stránce se k účasti hrdě přihlásilo jen pět hráčů a Zdeně Tomčíkové tak stačilo ve dvojici s Jirkou Maškem až dvacáté místo, což je jistě dostatečně zřetelný návod pro účastníky příštího ročníku.

Velký dík patří vedoucímu turnaje Zdeňku Frabšovi a jeho vzdálené podpoře Adamu Kubicovi za práci, kterou si vyžádal novátorský tříkolový formát turnaje, který umožňuje odstoupení po 36 rozdáních, což byla dostatečná porce pro některé rekreační hráče stejně jako pro závodníky, které zklamal vlastní slabý výsledek. Kuchyně bohužel zdaleka tak dobře organizovanou práci nepředvedla, což natáhlo obědovou pauzu téměř na dvojnásobek a naopak zkrátilo předávání cen, když část hráčů musela ceny přebírat v poklusu směrem k poslednímu vlaku do Prahy. Věříme, že i přes toto politováníhodné nedopatření byl turnaj dobrou volbou pro sychravou sobotu a v příštím roce se na vás v Ústí (nebo jeho okolí) budeme těšit s plným víkendovým programem.

Celkové výsledky Velké ceny Ústí nad Labem 2017

Semifinalisty TP doplnil BS Havířov

Týden po původně plánovaném závěru prvního kola se odehrálo čtvrté a závěrečné utkání této fáze Trefového poháru. Na první bridžový výjezd za hranice svého kraje se vydala čtveřice reprezentantů tisícihlavé vesnice ve Šluknovském výběžku Tesařík-Král-Klaban-Salaba. Soupeřem byl největší klub mezi účastníky prvního ročníku BS Havířov.

V první sestavě domácí vedle páru Hájek-Stareček nasadili jednoznačně nejmladší dvojici dosavadního průběhu turnaje Ivo Walach – Vít Valach (ročníky 2004 a 2001). Nejzajímavější výsledek přinesla partie č.9, kde s listy AKQJ3-T98-43-Q74 proti 96-Q43-AKQ865-T8 zabloudili domácí do závazku 5 kár. Hosté ovšem nedokázali včas stáhnout své čtyři zdvihy v kulatých barvách a místo dvou pádů nechali soupeře splnit, za což by v druhé manši mohla hrozit třináctka. Na druhém stole jejich spoluhráči došli do nepříliš estetických 3NT, ovšem obě klíčové barvy byly rozloženy příznivě (srdcový kluk v impase stejně jako AK v trefech před dámou). I přes to domácí dvojice závazek okontrovala a když při zoufalé snaze obránců o poražení závazku přinesla hlavnímu hráči jedna z dam hned zkraje dvanáctý zdvih, znamenal netradiční zápis 1350, že se v kolonce IMP vskutku třináctka objevila. Zbylé tři manšové swingy prvního setu však přinesly body domácím a ti zapsali pohodlné vítězství 59-23.

V druhém setu vystřídal mladšího z dorostenců Petr Pszczolka a počet dvojciferných zápisů se ještě zvýšil, i tentokrát poměr 4-1 vyzněl pro domácí, včetně partie 8, kde splnili manš na obou stolech. I výsledné skóre bylo podobné, tentokrát 72-20. Třetí set ve stejných sestavách byl naopak výrazně klidný a polovina krabic se vešla do zóny 0-2 IMP, takže hosté uhráli slušně vypadající výsledek 36-12.

Až do posledního setu nastoupila prvoligová dvojice z reprezentace U26 Klemš-Botur a na výsledném skóre se to projevilo okamžitě. Kromě absolutoria v obou slemových partiích (+13 a +12) domácím patřily i čtyři z pěti manšových swingů a skóre 61-7 završilo hladký postup domácích do semifinále, v němž BS Havířov vycestuje do Trutnova.

 

Zápis o utkání a diagramy rozdání (1, 2, 3, 4)

(1705) BS Havířov 4-0 Dolní Poustevna

Bezpečná zóna v dražbě

Jakmile se začátečník naučí počítat figurové body, dozví se i tři základní bodové hranice v bridži. Nejprve tu nejdůležitější – 25 bodů na manš. Pak ty, které příliš často nevyužije – obě hranice slemové (37 bodů na velký a 33 bodů na malý). Mnohem praktičtější je však zamyslet se nad hranicemi, na které se zpravidla při výkladu zapomene. Jsou nenápadné tím, že se nalézají pod manšovou úrovní. Díky tomu vstupují do hry v každém rozdání. Jejich důležitost nespočívá jen v ochraně před přelicitováním (a ztrátou bodů tam, kde jsme měli zapsat částečný závazek), ale druhotně i v lepší dražbě prémiových závazků (to díky zpřesnění slíbené síly v dražbách, kdy hranice překročíme).

Kolik bodů je potřeba na závazek 1NT? Vzhledem k zřetelné nevýhodě prvního výnosu pro soupeře se zdá, že potřebujeme polovinu bodů v balíčku plus něco málo ke kompenzaci oné výhody prvního úderu. V praxi se však závazek 1NT brání dost těžko, takže lze uznat, že prostý požadavek na 20 figurových bodů bude dostatečný – naopak bude dobré 1NT zaujmout i s méně body. Závazek 2NT je pak jistě na půl cesty mezi 1NT a manší. Při rozhodování zda vyžadovat 22 či 23 bodů se nabízí zásadní otázka – odpovídá vůbec rozdíl 2,5 bodu jednomu zdvihu, tak jak naznačují výše diskutované hranice?

Odpověď není až tak snadná. Snadno můžeme vydělit počet bodů v balíčku (čtyřicet) počtem zdvihů, o něž se soutěží (třináct). Tím dostáváme (velmi hrubý) odhad 3,08 bodu na jeden zdvih. Princip mezního užitku však naznačuje, že jeden bod navíc odvede více práce, přidáme-li jej jedné ze stran do rovnovážného stavu 20-20, než když jej přidáme (či ubereme) třicetibodovému partnerství. Z tohoto pohledu je „cena dražebního stupně“ na nízkém stupni ve výši 2,5 bodu vcelku rozumná.

Teď už je čas na zamyšlení nad tím, co se přesně skrývá za vágní formulací: „Kolik bodů potřebujeme na závazek xNT?“ Schválně užíváme místo konkrétního stupně zástupné písmenko, protože odpověď se liší stupeň od stupně. „Kolik bodů potřebujeme na závazek 3NT?“ Tolik, aby vrabec v hrsti (150 či 120 bodů za 2NT – s nadzdvihem či bez) nebyl tak atraktivní jako holub na střeše (zisky 400 či 600 bodů – v závislosti na stavu her – kombinované se ztrátami 50 či 100 bodů za pády).

Přesné číslo neexistuje, neboť lehce záleží i na tom, zda nám hrozí riziko dvou pádů (a tedy riziko pádu i pro vrabce v hrsti), případně kontra. Závažnější faktor je pak stav manší – navzdory běžnému strachu rekreačních hráčů z červené nálepky na krabici to funguje obráceně, v druhé hře stačí o cca pět procentních bodů méně, neboť vyšší prémie za splnění manše má větší váhu než dražší pády (alespoň v situaci, kdy nehrozí např. při špatném dělení trumfů několik kontrovaných pádů). Navíc vše komplikuje případný převod na IMP body. Dobré číslo k zapamatování je, že 3NT (nebo jinou manš) je dobré dražit při šanci 30-35 % na její splnění.

O tom, jak tyto počty fungují v zóně částečného závazku, se rozepíšeme v druhém díle. Tomuto tématu se obsáhle věnuje i série videí Principy přirozené dražby na YouTube kanálu SBK.